Kostel (vysvěcen r. 1288) svatého Václava s gotickým kněžištěm, renesanční lodí a barokní věží. 
GPS 49.8645664N, 18.0936433E

Velkopolomský kostel patří k nejstarším kostelům nejen blízkého regionu, ale i na území dolního Slezska. Jeho založení rodem Přemyslovců spadá do konce 13. století. Velká Polom jako vesnice má svou první písemnou zmínku z roku 1288 a v této historické době na Opavsku dožívala po smrti Přemysla Otakara II, zemřelého r.1278 na Moravském poli, větev Přemyslovců.

Přemyslovci vystavěli ve velmi zajímavé ose pět kostelů se zasvěcením svého rodového příslušníka, českého knížete sv.Václava, mučedníka a patrona české a moravské země. Jedná se o kostely: Olomouc r.1131, Ostrava r.1267, Velká Polom a Chřenovice (dnes Krzanowice, Polsko u Ratiboře) r.1288 a Opava r.1291. Ve své době všechny kostely sv.Václava dostaly typické zasvěcení (po zvláštním souhlasu) a byly oblíbeny na důležitých místech zemských hranic.

Náš kostel byl založen plánovitě mezi Opavou a Ostravou, na tehdejším neosídleném území, a ihned se stal farním kostelem nově a později založeným vesnicím. Dosvědčuje to doklad a údaje v Zemském archívu v Opavě: signatura Bi-WVII-1, inv.403, kde je uvedeno celkem 23 vesnic (sestaveno v abecedním pořadí: Budišovice, Čavisov, Dobroslavice, Dolní Lhota, Horní Lhota, Hrabyně, Chabičov, Klimkovice, Krásné Pole, Kyjovice, Lagnov (u Klimkovic), Martinov, Mokré Lazce, Plesná, Polanka, Poruba, Pustkovec, Smolkov, Svinov, Třebovice, Vřesina a Zbyslavice.

V průběhu dalších let a staletí se situace měnila a docházelo k vyfařování nových far a farností, např.: Klimkovice, Svinov, Poruba atd. V letech 1687-1757 je u našeho kostela v evidenci již jen 7 vesnic. V současnosti farnost tvoří: Velká Polom, Dolní Lhota, Horní Lhota a Čavisov.

Náš kostel svou současnou podobu získal postupně v průběhu uměleckých slohů. Byl stavěn po etapách tak, jak se rodily již výše zmíněné vesnice. V pamětní knize naší fary se uvádí, že kostel v samém začátku tvořil jen kněžiště-presbytář (kaple) a je postaven z pevného materiálu (kamene) – 11,5 sáhu dlouhý a 3-5 sáhu široký. Presbytář byl postaven v gotickém slohu s typickou křížovou klenbou. Přesná datace počátku gotické stavby není známa. Letopisné údaje jsou zaznamenány až z doby pozdějších přístaveb a změn. Pro naši farnost nejpodstatnější vznik okolních vesnic se datuje mezi lety 1377-1464, tedy v druhé fázi kolonizace opata Bruna, po 87 letech života obce Velké Polomi. Nárůst již zmíněných vesnic a nedostatek místa ve stávajícím kostele si vyžádal jeho zvětšení, a tak se též stalo.

V roce 1589 následovala přístavba střední části lodě kostela, za panování Hukovských a Pražmů ve Velké Polomi. Mělo se tak stát okolo r.1500. V roce 1741 přistavil rod Wilczků (Vlčků) současnou věž kostela, 1782 byla vystavěna farní budova, 1842 malá kostelní věž se sanktusovým zvonečkem, 1857 hřbitovní zeď a 1859 bylo vybudováno oratorium se sakristií (jednalo se o oddělené místo v kostele, určené pro panstvo nebo řeholníky, se samostatným přístupem a stabilizovaným místem).